Popis

Doporučovaný druh mravenců i pro začátečníky, snadno chovatelný, monogynní (s jednou královnou) a samostatně zakládající kolonie. Jedná se o běžný druh v naší zemi, který je agresivní a vyznačuje se silnou ochranou svého území. Pokud něco pronikne na jejich teritorium, spojí se a zaútočí, přičemž vetřelce neutralizují pomocí silných kusadel a žihadel. Snadno se chovají, jsou nenároční, rychle se rozmnožují a dobře se přizpůsobují prostředí, což je činí vhodnými i pro začátečníky. Mají pouze jednu dělnickou kastu, přičemž královna i dělnice jsou hnědočerné, dělnice mohou být vzácně načervenalé. Hnízda si hloubí do půdy a preferují otevřené, slunečné biotopy. Často si staví hnízda ve spárách chodníků, jejich vchody lze snadno rozpoznat podle charakteristických kruhů z vykopané půdy. Dobře snášejí sucho. Lze je chovat v relativně suchém prostředí s několika napáječkami, což zamezí výskytu plísní a roztočů. Dělnice hledají potravu převážně na povrchu půdy.

Na jaře býváme často svědky jejich teritoriálních válek, kdy se probouzející kolonie ve velkém počtu vydávají z hnízd a vzájemně se střetávají. Vzhledem k tomu, že na jaře často prší, lidová moudrost nesprávně tvrdí, že „mravenci předpovídají déšť“.

Krmení: Kromě cukru nebo medu a hmyzu jim lze občas nabídnout malé množství olejnatých semen (např. ořechy, lískové ořechy, slunečnicová semena), aby měly zajištěné všechny potřebné živiny.

Rozmnožování: Při vyšších teplotách se rychle rozmnožují. V prvním roce vychovají 30–50 dělnic, ve druhém roce může počet jedinců dosáhnout několika stovek. V dospělé kolonii se může objevit i několik tisíc dělnic. Larvy se vyvíjejí bez kukel, takže kukly mají bílou barvu a tvarem připomínají dospělé mravence.

Zimování: Doporučuje se od konce listopadu do března při teplotě 5–8 °C.
Podrobnější informace o zimování naleznete v tomto videu.